Banner
Oznámkujte našeho kuchaře
 
Povídání o rybách
Pátek, 16 Říjen 2009 04:10
losos
Zámecká krčma pravidelně pořádá gastronomické akce, tento týden rybí hody. Na našem jídelníčku naleznete okouna, pražmu, sumečka …

Povídání o těchto rybách si můžete přečíst v článku…




Losos obecný – (Salmo salar) Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb.Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny překážky, které se jim na jejich pouti postaví do cesty.Losos obecný je příkladem anadromní ryby, tj. druhu podnikajícího třecí migraci z moře do sladkých vod. Po narození tráví první dva roky života ve sladké vodě nedaleko místa vylíhnutí (u nás se takovým rybám říkávalo „strdlice“) a na jaře 3. roku života ve velikosti 20 – 25 cm nastupuje pouť do moře, kde se stává rychle rostoucím dravcem, lovícím především ve vodním sloupci žijící druhy ryb jako šproty, korušky a sledě. Během tahu losos přijímá potravu velmi omezeně. Někteří autoři tvrdí, že záběry lososů na nástrahy sportovních rybářů jsou jen projevem „chňapacího“ reflexu, který s rostoucí vzdáleností od moře postupně vyhasíná, ale občas byli v některých evropských řekách uloveni lososi, jejichž zažívadla obsahovala říční druhy ryb. Po výtěru přijímá losos potravu i ve sladkovodním prostředí.
Mezi lososy se kromě klasických tažných ryb vyskytují i netažné. Jednak se jedná o jezerní populace, kde dospělé ryby vyrůstají ve sladkovodních jezerech a vytírají se v jejich přítocích, jednak jde o samce, kteří jako strdlice neodtáhli do moře, zůstali v řekách jako zakrslá sladkovodní forma a normálně se účastní výtěru. Na rozdíl od samic mohou samci lososa pohlavně dospět i ve sladké vodě a to dokonce i v rybničním prostředí. Při výtěru zřejmě hráli na mnoha řekách netažní pohlavně dospělí samci důležitou roli, protože velkých tažných samců je na těchto vodách méně než samic a navíc většina jich po prvním výtěru hyne.Od roku 1998 je plůdek lososa vysazován v severních Čechách, především do říčky Kamenice a údajně také do Ploučnice a Ohře. Malý počet ryb se vrací a pokouší se o výtěr, ale výsledek projektu je stále ještě nejistý. Několik lososů se ulovilo v dolním úseku Labe a ojediněle i na Ohři. Růst lososa je velmi nerovnoměrný. Počáteční rychlost růstu za jeho pobytu ve sladké vodě není příliš vysoká, jen o málo vyšší než rychlost růstu potoční formy pstruha. V severských řekách často překročí losos délku 20 cm až v pátém roce života. Po přesídlení do moře naopak roste losos velmi rychle, udává se extrémní hodnota přírůstku až 1 kg za měsíc. Průměrná délka je 70 – 90 cm, rekordní až 150 cm .Největší exempláře lososa obecného přesáhly hmotnost 30 kg a jejich délka se blížila 150 cm.Z našeho území nebyl tak velký kus zaznamenán, ale lososi přes 20 kg se u nás vyskytovali. Průměrná velikost českých lososů byla ale mnohem menší, běžně kolem 7 – 8 kg. Dožívají se až 13 let.

Pražma královská (dorade royal) Pražmu královskou známe také jako pražmu zlatou, protože má mezi očima širokou zlatou plošku, která ovšem po chycení vybledne. Mušle jsou její nejoblíbenější stravou, svými silnými zuby dokážesnadno rozloupnout každou lasturu. Má nízko položenou malou tlamu se silnými pysky a velkou hlavu se strmým čelním profilem. Na ostrověMalta byly velice ceněny zuby této pražmy. Malťané je barvili na černo a prodávali za hadí zuby, kterým sepřipisovaly zázračné účinky. Pražma královská je velice vhodná na pečení a grilování a pro své tučné masotaké na dušení a pošírování. Její bílé maso je velice hutné a je téměř bez kostí. Původ: Středozemní moře, severovýchodní pobřeží Afriky a Biskajský záliv

okoun_nilskyOkoun nilský (Lates niloticus) je velká sladkovodní dravá ryba dosahující délky až téměř dvou metrů a váhy až 200 kilogramů, původně pocházející z jezer a řek rovníkové Afriky. Do Viktoriina jezera se dostal koncem padesátých let minulého století přes Viktoriin Nil z ugandského jezera Kyoga, kam ho v roce 1955 vysadili britští biologové. Jeho přítomnost ve Viktoriině jezeře měla vážné ekologické důsledky, neboť se prudce rozmnožil a zpustošil dosavadní rybí populaci,okoun_nilsky.jpg zejména tlamovce (Tilapia). Kromě toho je okoun obviňován, že v jezeře vyhubil nebo téměř vyhubil několik set rybích druhů, z nichž některé se však s poklesem stavů okouna začínají vracet.Lov tlamovců zajišťoval obživu mnoha drobným rybářům, které jejich úbytek těžce postihl. Situace těchto rybářů je tím horší, že si většinou nemohou dovolit velké a drahé sítě, jaké vyžaduje lov okounů.Viktoriino jezero se svými 68 800 čtverečními kilometry je druhé největší sladkovodní jezero na světě a největší jezero tropické. O jeho plochu se dělí Uganda (43 procent), Tanzanie (51 procent) a Keňa (6 procent). Je tak či onak zdrojem živobytí pro miliony lidí žijících při jeho březích.Proniknutí nilského okouna do vod Viktoriina jezera patří k nejčastěji uváděným příkladům negativních důsledků, jež mohou mít agresivní cizí druhy na ekosystémy.Pro Ugandu je nilský okoun důležitým exportním artiklem, který jí v roce 2005 vynesl příjmy přes 143 milionů dolarů. Ulovené ryby mají ve zvyku třikrát vyskakovat z vody. Vidět nilského okouna přes 50 kg, jak skáče z vody, je nezapomenutelný zážitek.
Nilský okoun je velice chutná a na trhu ceněná ryba .




SUMEČEK AFRICKÝ Sumečci afričtí obývají sladké stojaté vody Sýrie, jihovýchodní Asie (Filipíny a Jáva), Malajska, Afriky, Madagaskaru. Objevují se i v Izraeli a jižním Turecku. Vyskytují se v USA a to nejvíce na Floridě a v Mexickém zálivu, kam byly uměle zavlečeni. Tuto čeleď má přibližně 101 druhů.
Jsou to sumci torpédovitého tvaru těla, mají protáhlé tělo bez šupin, řitní a někdy i hřbetní ploutev bývá značně dlouhá. Ocasní ploutev může být spojená s hřbetní a řitní ploutví. Hlava je široká s příčně postavenými koncovými ústy. Kolem úst se nachází 4 páry dlouhých vousů. U této čeledi se i ve volné přírodě běžně vyskytují albinotičtí jedinci, kteří bez problémů přežívají a dále se množí. Druhy obývající jeskyně mají redukované oči nebo jsou úplně slepí.V rybnikářství se můžeme setkat s druhem Clarias gariepinus - keříčkovec červenolemý, který je původem z Afriky. Označuje se jako sumeček africký nebo sumčík africký. Dorůstá délky 120 cm a hmotnosti přes 10 kg. Pohlavně dospívá ve věku asi 8 měsíců, kdy délka samic je asi 30 cm a samců 25 cm.

Farmový chov je hojně rozšířen, maso sumečka je vysoce ceněno pro vysoký obsah bílkovin a je kulinářskou specialitou.
lov2 sumecek_africky